Základní pojmy: Failsafe: Porovnání verzí
Z Wiki OpenTX
m |
m |
||
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Failsafe (dále jen FS) je jedna z možných funkcí různých částí RC vybavení. Úkolem je reagovat na výpadky řídících signálů nějakým, předem definovaným způsobem. | + | <div style="max-width:780px; margin-left:3em;margin-right:autoů;text-align:justify"> |
+ | Failsafe (dále jen FS) je jedna z možných funkcí různých částí RC vybavení. Jde o nouzový režim. Úkolem je reagovat na výpadky řídících signálů nějakým, předem definovaným způsobem. | ||
Obvykle bývá funkce FS realizována u některých pokročilejších přijímačů a bývá možné ji nastavit i u digitálních serv. Failsafe bývá i součástí funkcí různých stabilizačních systémů. Lze koupit i specializované FS jednotky, které se zapojí mezi přijímač a klasické servo bez FS, kterému tak tuto funkci přidají. | Obvykle bývá funkce FS realizována u některých pokročilejších přijímačů a bývá možné ji nastavit i u digitálních serv. Failsafe bývá i součástí funkcí různých stabilizačních systémů. Lze koupit i specializované FS jednotky, které se zapojí mezi přijímač a klasické servo bez FS, kterému tak tuto funkci přidají. | ||
− | Do módu FS přecházejí příslušné prvky (přijímače, serva, ...) při ztrátě vstupního signálu (výpadek příjmu signálu z vysílače, přerušení dodávky PWM signálu z přijímače na serva,...). Prvky, které podporují FS, musí mít možnost nastavit požadované chování v | + | Do módu FS přecházejí příslušné prvky (přijímače, serva, ...) při ztrátě vstupního signálu (výpadek příjmu signálu z vysílače, přerušení dodávky [[Základní pojmy: PPM, PWM, PCM a S.BUS#PWM |PWM signálu]] z přijímače na serva,...). Prvky, které podporují FS, musí mít možnost nastavit požadované chování v situaci, kdy dojde k výpadku. Obvykle lze zvolit z těchto možností: |
* nastavení výstupu na předem určenou hodnotu výchylky | * nastavení výstupu na předem určenou hodnotu výchylky | ||
Řádek 10: | Řádek 11: | ||
* uvolnění výstupu (u serv) | * uvolnění výstupu (u serv) | ||
− | Velmi často je to zařízeno ak, že při výpadku se po nějakou dobu (obvykle cca 1-2s) udržuje poslední platná výchylka a pak se uplatní předem nastavená hodnota pro FS. | + | Velmi často je to zařízeno ak, že při výpadku se po nějakou dobu (obvykle cca 1-2s) udržuje poslední platná výchylka a pak se uplatní předem nastavená hodnota pro FS a pokud není nastavena, tak neutrální poloha. |
− | Kanál plynu se v módu pro modely letadel (RC režim obvykle označovaný Akro) | + | Kanál plynu se v módu pro modely letadel (RC režim obvykle označovaný Akro) někdy automaticky stáhne na 0 i když RC souprava jinak FS nepodporuje. Zpravidla takto reagují regulátory (ESC) elektropohonů (modely létající "na baterie"). U vrtulníků je takovéto chování obvykle nežádoucí a tak některé RC soupravy či regulátory v režimu Heli reagují jinak (např. ponecháním nastavené minimální hodnoty plynu). |
− | Pomocí FS lze tak např. dosáhnout toho, že model letadla po ztrátě signálu vysílače začne kroužením pomalu sestupovat k zemi. | + | Pomocí FS lze tak např. dosáhnout toho, že model letadla po ztrátě signálu vysílače začne kroužením pomalu sestupovat k zemi. |
− | Správný způsob nastavení FS je často diskutovanou otázkou. Zde totiž do jisté míry proti sobě působí dvě hlediska - bezpečnost modelu a bezpečnost okolí. Jde o to, jestli např. při výpadku záměrně uvést model např. do ploché vývrtky, aby způsobil pokud možno co nejmenší ohrožení okolí i za cenu pravděpodobného zničení modelu, nebo jej nechat pokračovat v neřízeném letu a doufat, že se podaří obnovit řízení nebo model sám přistane. V případě lehkých malých modelů z EPP je to v podstatě jedno, ale např. u mnohakilogramových modelů akrobatů s rozpětím 2-3m, nebo rychlých těžkých modelů s proudovými motory už je to na pováženou. | + | Velmi dokonalý typ FS je přechod řídicí elektroniky některých modelů, osazených stabilizačními jednotkami a GPS moduly (většinou se jedná o modely s FPV), do režimu RTH (Return To Home). Model se pak pokusí vrátit se nad místo startu v nastavené bezpečné výšce (např. 15-30m), sestoupit na nižší letovou hladinu na místem startu a tam kroužit, ev. se pokusit přistát. Tento režim by ale v ČR běžný modelář neměl používat, model by pak mohl být klasifikován jako bezpilotní letadlo - "dron" (BLP,UAV) a na ten se vztahují speciální předpisy a povolení. Mocenské orgány státu mají pochopitelně zájem takovéto stroje udržet pod kontrolou. Tento typ failsafe režimu má ještě jeden problém: pokud se z nějakého důvodu nenastaví při startu správně bod návratu, může model při problému s řízením či stavem akumulátorů samovolně odletět mimo dosah pilota (pak je dobré umět včas nějak vypnout GPS režim). |
+ | |||
+ | Správný způsob nastavení FS je často diskutovanou otázkou. Zde totiž do jisté míry proti sobě působí dvě hlediska - '''bezpečnost modelu''' a '''bezpečnost okolí'''. Jde o to, jestli např. při výpadku záměrně uvést model např. do ploché vývrtky, aby způsobil pokud možno co nejmenší ohrožení okolí i za cenu pravděpodobného zničení modelu, nebo jej nechat pokračovat v neřízeném letu a doufat, že se podaří obnovit řízení nebo model sám přistane. V případě lehkých malých modelů z EPP je to v podstatě jedno, ale např. u mnohakilogramových modelů akrobatů s rozpětím 2-3m, velkých kompozitových větroňů nebo rychlých těžkých modelů s proudovými motory už je to na pováženou. | ||
+ | </div> |
Aktuální verze z 3. 12. 2019, 01:06
Failsafe (dále jen FS) je jedna z možných funkcí různých částí RC vybavení. Jde o nouzový režim. Úkolem je reagovat na výpadky řídících signálů nějakým, předem definovaným způsobem.
Obvykle bývá funkce FS realizována u některých pokročilejších přijímačů a bývá možné ji nastavit i u digitálních serv. Failsafe bývá i součástí funkcí různých stabilizačních systémů. Lze koupit i specializované FS jednotky, které se zapojí mezi přijímač a klasické servo bez FS, kterému tak tuto funkci přidají.
Do módu FS přecházejí příslušné prvky (přijímače, serva, ...) při ztrátě vstupního signálu (výpadek příjmu signálu z vysílače, přerušení dodávky PWM signálu z přijímače na serva,...). Prvky, které podporují FS, musí mít možnost nastavit požadované chování v situaci, kdy dojde k výpadku. Obvykle lze zvolit z těchto možností:
- nastavení výstupu na předem určenou hodnotu výchylky
- ponechání poslední platné hodnoty
- nastavení neutrální (nulové) výchylky
- uvolnění výstupu (u serv)
Velmi často je to zařízeno ak, že při výpadku se po nějakou dobu (obvykle cca 1-2s) udržuje poslední platná výchylka a pak se uplatní předem nastavená hodnota pro FS a pokud není nastavena, tak neutrální poloha.
Kanál plynu se v módu pro modely letadel (RC režim obvykle označovaný Akro) někdy automaticky stáhne na 0 i když RC souprava jinak FS nepodporuje. Zpravidla takto reagují regulátory (ESC) elektropohonů (modely létající "na baterie"). U vrtulníků je takovéto chování obvykle nežádoucí a tak některé RC soupravy či regulátory v režimu Heli reagují jinak (např. ponecháním nastavené minimální hodnoty plynu).
Pomocí FS lze tak např. dosáhnout toho, že model letadla po ztrátě signálu vysílače začne kroužením pomalu sestupovat k zemi.
Velmi dokonalý typ FS je přechod řídicí elektroniky některých modelů, osazených stabilizačními jednotkami a GPS moduly (většinou se jedná o modely s FPV), do režimu RTH (Return To Home). Model se pak pokusí vrátit se nad místo startu v nastavené bezpečné výšce (např. 15-30m), sestoupit na nižší letovou hladinu na místem startu a tam kroužit, ev. se pokusit přistát. Tento režim by ale v ČR běžný modelář neměl používat, model by pak mohl být klasifikován jako bezpilotní letadlo - "dron" (BLP,UAV) a na ten se vztahují speciální předpisy a povolení. Mocenské orgány státu mají pochopitelně zájem takovéto stroje udržet pod kontrolou. Tento typ failsafe režimu má ještě jeden problém: pokud se z nějakého důvodu nenastaví při startu správně bod návratu, může model při problému s řízením či stavem akumulátorů samovolně odletět mimo dosah pilota (pak je dobré umět včas nějak vypnout GPS režim).
Správný způsob nastavení FS je často diskutovanou otázkou. Zde totiž do jisté míry proti sobě působí dvě hlediska - bezpečnost modelu a bezpečnost okolí. Jde o to, jestli např. při výpadku záměrně uvést model např. do ploché vývrtky, aby způsobil pokud možno co nejmenší ohrožení okolí i za cenu pravděpodobného zničení modelu, nebo jej nechat pokračovat v neřízeném letu a doufat, že se podaří obnovit řízení nebo model sám přistane. V případě lehkých malých modelů z EPP je to v podstatě jedno, ale např. u mnohakilogramových modelů akrobatů s rozpětím 2-3m, velkých kompozitových větroňů nebo rychlých těžkých modelů s proudovými motory už je to na pováženou.