Základní pojmy: Diferenciace křidélek

Diferenciace křidélek je takové nastavení mechaniky a elektroniky modelu, kdy křidélka při výchylce směrem dolů mají výchylku menší než směrem nahoru (obvykle o cca 50%].

Proč se to dělá?

Pokud se vychýlí ve vodorovném letu (pro šťouraly: podvozkem dolů) např. levé křidélko dolů a pravé nahoru (klonění vpravo), má model tendenci zatáčet kolem svislé osy vlevo. Klonění vpravo přitom pilot provádí (pokud zrovna nedělá výkrut) proto, by letadlo zatočilo vpravo. Zkušený pilot toto prakticky podvědomě kompenzuje pohybem směrového kormidla vpravo. Tento nežádoucí jev se projevuje více či méně, podle typu modelu, profilu křídla a úhlu náběhu. Obvykle je výraznější při malých rychlostech a velkých úhlech náběhu (např při startu a přistání).

Příčinou je změna odporu křídla při výchylce křidélka. Při výchylce křidélka dolů na polovině křídla kde je křidélko dole roste odpor díky rostoucímu vztlaku a při výchylce křidélka nahoru klesá díky klesajícímu vztlaku.

Tento jev by se teoreticky neprojevil u letadla letícího na nulovém úhlu náběhu (v praxi prakticky jen let kolmo dolů či vzhůru), které má symetrický profil křídla a je celé symetrické.

Protože skutečná letadla jsou z různých důvodů více či méně nesymetrická a nelétají s nulovým úhlem náběhu, projevuje se u nich tato tendence zatáčet (bočit) proti křidélkům. Je to nepříjemné zejména pro méně zkušené piloty, kteří neumějí řádně používat směrovku a pro modely bez ovládané směrovky (kombaty atp.). Nejméně se tento jev projevuje u akrobatických speciálů, které jsou stavěné a seřízené jako maximálně symetrické. Začátečnické modely (typicky hornoplošník s křídlem s nesymetrickým profilem - např. oblíbeným Clark-Y) trpí tímto jevem obvykle podstatně více.

Toto chování letadla lze kompenzovat několika způsoby:

• Pokud RC souprava umožňuje mixování křidélek do směrovky, aktivuje se vhodně nastavený mix, který pilotovi "pomáhá".
• Správnější řešení je použití diferenciace křidélek. Difernciaci je nutné použít pokud model nemá ovládanou směrovku.

Přenosový řetězec mezi kniplem a řídicí plochou se může nastavit tak, aby výchylka křidélka dolů byla výrazně menší než "nahoru". Tím se snažíme omezit nežádoucí zatáčení proti křidélkům. Právě tomuto se říká diferenciace křidélek.

Jak se to dělá?

Diferenciaci křidélek lze provést mechanicky - vhodným uspořádáním vzájemné polohy serva, kormidel, délky pák a táhel atp. Některá konstrukční řešení jsou triumfem lidského důvtipu a šikovnosti.

Dnes se diferenciace dělá obvykle elektronicky vhodným mixem.

Pro elektronickou diferenciaci musí být každé křidélko ovládáno zvláštním servem. Moderní RC soupravy obvykle umožňují nastavit diferenciaci jednoduše v menu. OpenTx na to používá položku Diff v menu Křivka v nastavení "Upravit Mix".

Tohle funguje obvykle docela hezky, ale má to jeden háček. Zkuste se zamyslet, co se stane při letu "na zádech". Proto se u akrobatů diferencují křidélka (a často i jiná kormidla) jen do té míry, aby se kompenzovala ev. nesymetrie chování letadla. Takže diferenciace akrobata může být i opačná, ale vždy výrazně menší než u cvičných hornoplošníků.